Berlínská sněmovna zvolila šest nových soudců berlínského ústavního soudu. Mezi nimi je i Lucy Cheboutová, viceprezidentka Německého svazu právniček a specialistka na rodinné a dědické právo. V minulosti Cheboutová kritizovala návrh Zákona o sebeurčení, který má usnadnit změnu pohlaví a křestního jména. Upozorňovala na skutečnost, že tento zákon by mohl komplikovat právní postavení queer rodin tím, že nadále označuje rodičky při porodu jako „matky“ a neumožňuje trans mužům být uvedeni jako „otcové“ porodu.
Berlínský ústavní soud má devět členů s funkčním obdobím sedm let. Jeho čtyři členové však čekali na výměnu od roku 2021. Pro volbu soudců je potřeba dvoutřetinová většina. Strany se dlouho nedokázaly dohodnout na nových kandidátech, což vedlo k prodlevám.
Německé strany CDU, SPD, Zelení a Levice se dohodly na třech mužích a třech ženách, Nově zvolení členové jsou Juliane Pätzoldová, Florian Rödl, Florian Schärdel, Rosanna Sievekingová, Björn Retzlaff a Lucy Cheboutová, vedoucí právnička advokátní kanceláře Raue, informoval server LTO.de.
Lucy Cheboutová je specialistka na rodinné a dědické právo. Kromě své právnické praxe je také aktivní ve veřejném životě jako viceprezidentka Německého svazu právniček, kde se angažuje v otázkách práv žen a boje proti diskriminaci. Cheboutová získala ocenění za svou práci od časopisu Der Spiegel, který ji ocenil cenou „Everyday Heroine“ za její přínos v boji proti diskriminaci v rodinném právu.
Cheboutová se v minulosti vyjadřovala k německému Zákonu o sebeurčení, který nahradil zastaralý zákon o transsexuálech. Spolková vláda shrnula zákon ve třech bodech. Zákon by měl zaručit snadnější harmonizaci genderové identity a lehčí registraci změny pohlaví, přičemž dospělé transgenderové, nebinární a intersexuální osoby si to mohou zařídit samy bez větších překážek. Následně se zákon zasazuje o existenci více poradenských služeb, které by měly být dostupné po celém Německu.
Zákon o sebeurčení tak chrání základní právo postižených na sebeurčení pohlaví. Základní zákon totiž chrání také právo na respektování pohlavní identity, pokud se liší od zápisu pohlaví. Starší znění zákona o transsexuálech bylo mnohými vnímáno jako ponižující. Zejména pak nutnost před registrací změny pohlaví podstoupit odborné posouzení. Kromě toho Spolkový ústavní soud prohlásil významné části zákona o transsexuálech za protiústavní.
Návrh zákona o sebeurčení, který předložili ministryně pro rodinu Lisa Pausová a ministr spravedlnosti Marco Buschmann, přijala spolková vláda 23. srpna 2023. Zákon byl schválen Spolkovým sněmem dne 12. dubna 2024 ve 2. a 3. čtení. Zákon vstoupí v platnost ve dvou etapách. Od 1. srpna 2024 bude možné zaregistrovat prohlášení o změně zápisu pohlaví a křestních jmen. Dne 1. listopadu 2024 zákon o sebeurčení definitivně nahradí zákon o transsexuálech z roku 1980.
Ještě před schválením návrhu tohoto zákona však právnička Cheboutová, která se má stát soudkyní berlínského ústavního soudu napsala komentář pro blog Verfassungsblog, v němž upozorňovala na skutečnost, že návrh zákona na sebeurčení zahrnuje změny v zákoně o rodičovství, které by mohly komplikovat právní postavení queer rodin.
Zákon o rodičovství tradičně určuje dva rodiče binárně-bisexuálním způsobem: matku a otce. Tato struktura však dle Cheboutové nezohledňuje různé typy rodin a identit. „V případě trans, inter, nebinárních, různopohlavních nebo bezpohlavních rodičů je právní situace v oblasti rodičovství v současné době nejednotná,“ uvedla právnička. Například trans muž, který porodí dítě, je v dokumentech stále označován jako „matka“ se svým starým ženským jménem, což vede k diskriminační praxi a nesouladu mezi skutečným životem a oficiálními záznamy.
I přes to, že se tak zákon o sebeurčení pokouší snížit byrokracii a usnadnit sebeurčení, Cheboutová ho vnímala jako další možnou právní překážku pro queer rodiny. Zákon označila za „trojského koně“. Ačkoli umožňuje uvádění správného křestního jména a genderově neutrálního označení „rodič“ v rodných listech, Cheboutová vysvětlila, že rodičky budou i nadále označovány jako „matky“. Trans muži nemají zákonnou možnost označit se za „otce“ porodu.
Cheboutová dále upozornila, že návrh zákona zachovává mužský charakter druhého rodiče, což je problematické pro osoby, které nejsou muži. Tento návrh by mohl queer rodinám ztížit proces získání právního uznání druhého rodiče, protože by je nutil podstoupit ponižující řízení o adopci nevlastních dětí a jejich děti by zůstaly bez právní ochrany.
„Aby bylo jasno, zákon o sebeurčení neobsahuje právní zlepšení pro nikoho,“ shrnula Cheboutová.
Alena Kratochvílová